Tož jsme sem dlouho nepsali,... velká omluva, ale pracovní vytížení nám to nějak nedovoluje. Konečně jsme se však dostali na dovolenou s neteřemi, připravíme fotečky. O víkendu začátkem července jsme prošli s pejsky Malou Fatru, přespali v kempu, též nádherný výlet. Snad to brzy zpracujeme a opět to tu rozepíšeme jak tomu před rokem bylo...

Budeme se těšit...

Protože Ruffík splnil podmínky pro vydání titulů Mezinároní šampion krásy a Mezinárodní výstavní šampion, požádali jsme o vydání obou titulů na základě kartiček CACIB a kopie výsledků výstav. 

Jinak už pomalu sledujeme kalendáře na SK, CZ a PL výstavy... Snad se letos zadaří, držte palce.

Tak jsme se dostali do roku 2013. Uteklo to. Změny byly velké a zásadní spíše v tom pracovním životě. Naučili jsme se žít ve hlavním městě Bratislavě. Raymonda - bíglíka z Rumunska jsme předali novým pánečkům od Liberce. Nyní jsme opět ve staré sestavě Hagy, Ruffík a my dva. Aby byla trošku změna Ježíšek nám nadělil akvárium na malé rybičky. Má sice "jen" 60l, ale pro začátečníky je to dostačující. Jenže to máte akvárium, písek, minerály, kvítka, filtry, teploměr, topidlo,... no zadarmo to nebylo :-) Snad se bude rybičkám dařit. Bude to příjemná změna. Za pár dní sem dáme i fotečky, zatím jsme bez rybiček, protože se prvně musí připravit klima ve vodě než se tam nasadí obyvatelé. 

V lednu se chystáme s Ruffíkem na výstavu v Trenčíně. Jedeme tam spíše na kondici, abychom si opět nacucali atmosféru výstav, potkat se s přáteli. No a jak to bude letos? Asi se budeme soustředit na náš nový pozemek co jsme před rokem koupili. Že bychom ho třeba oplotili? :-) no popravdě ano a přidáme tam i vrtanou studnu aby bylo co pít.

Tolik asi novoroční aktuality, a snad se teď už polepšíme i aktualizacích našich stránek :-)

Tak všem přejeme, ať se v roce 2013 na Vás usměje štěstí a zdraví!!!

Tak malej Raymond už si zvyká doma. Kde jsme ho vzali? Je to štěně od Ruffíka, jeho rumunští páníčci trochu nezvládli svojí chovnou stanici a mají problém uživit svou smečku. Začal slyšet na jméno, pomalu už nabírá na váze, zvyká si bydlet mimo byt v zahrádce... Hledáme páníčky co by chtěli malého bíglíka, kterého jsme si vzali z Rumunska, protože byl pod váhou v celkem zoufalém stavu.

Jaký je? Absolutně skvělá klidná povaha - bude to opravdu kouzelný kamarád. Doporučuji tohoto bikolórka pro holku, má super zabarvení. Pejsek se  narodil vloni v květnu, má veškerá očkování, je zdravý, věnujeme zdarma, jde nám o to aby získal hodné páníčky a nebude už žít hlady ve smečce 35 psů jako poslední v řadě u misky.

Zde je i video: 

  Opět jsme si vyjeli do terénu, naší další destinací byla mezinárodní výstava psů v Polském Krakowě. Klikněte na odkaz "výstavy" a pročtěte si další novinky z Ruffíkovo dalšího úspěchu.

Deštivá neděle nás nezastavila. Jak to dopadlo? Mrkněte článek v sekci "Výstavy" nebo klikněte >sem<

Delší dobu jsme se odmlčeli, je to možná škoda, ale byl k tomu důvod. Neustále jsme cestovali a stěhovali a organizovali a plánovali a studovali. Výsledkem bylo přemístění naší aktivity na Slovensko, kde jsme převzali do našich rukou vedení firmy. Tím jsme ustoupili od našich plánů vrátit se na Moravu, nicméně asi nebylo jiné cesty. Dostali jsme nový služební byt, psíci mají opět část zahrady. A kdepa to jsme? V Bratislavě. V hlavním městě Slovenska. Měli jsme hned hlavu plnou nápadů, že si Bratislavu procouráme a že se podíváme na památky. A realita? Není čas pomalu na nic. Povinnosti na nás čekají - jak daně na chudého. I přesto jsme si našli čas na dvě výstavy, jednu v Praze, kde Ruffík ve třídě šampionů získal výbornou a následně další neděli jsme v Bratislavě měli opět výbornou 2. Tento týden jsme si řekli, že posekáme trávu, dovezli jsme psům i boudu, zabydlíme se, dáme dohromady i naše bydlení. 

Plánujeme i další výstavy - v Maďarsku, Polsku, Slovensku,... léto bude asi dost zajímavé a o všem zde budeme informovat. 

Tak po 4 letech se pomalu končí naše mise v Rumunsku a pomalu balíme. Je to neuvěřitelné, Hagy měl tenkrát 3 roky a protože byl na dvorku sám, pořídili jsme mu Ruffíka, aby se nenudil. První rok jsme se tu báli divokých psů, naštěstí to nebylo až tak hrozné a po 4 letech jsme se naučili brát i tato nebezpečí s rezervou... i když... O víkendu jsme byli na noční procházce před spaním, tma, nebylo vidět na krok a najednou proti nám vyběhl černý velký pes, slyšeli jsme jen funění a výsledek? Během vteřiny se mi vybavilo tolik věcí, ale myšlenkama nikoho nezachráníš. Nakonec jsem se rozhodlvalící se hrozbu zastrašit alespoň řevem. Vydal jsem ze sebe maximum, protože jen tak jsem věřil, že můžu odradit cizího psa od útoku. Povedlo se, nakonec nás vzal oklikou, naši psi ani nestihli zareagovat a Edita byla tak vyjukaná, že se ke mně přidala.

Najednou napětí opadlo, pes byl pryč a my se jen zasmáli tomu, že to vypadalo jako vražda za dědinoou. No jo, ale jaké bylo zděšení, když se za chvilku objevil ze tmy nějaký týpek a jen na půl pusy řekl "omlouvám se" a šel dál. Vůbec si neuvědomil, že černý velký pes na volno může způsobit infarkt, navíc nás on asi celou dobu viděl, protože my vyšli ze tmy a byli jsme oslepení a on šel celou dobu po tmě. Stačilo jen zapískat nebo nějak naznačit, že se nejedná o divokého psa. Po těch letech v Rumunsku se opravdu u nás jednalo o šok. Dnes se tomu už i smějeme nicméně to prožít,... to byla jiná šťáva.

Co jsem tím chtěl napsat? Rumunsko se na nás podepsalo. Nejen takovým strachem, ale i pohledem na lidi, mentalitu, důvěru mezi lidmi a na druhou stranu krásou přírody, zemědělstvím bez chemie,... Rumunsko je země kontrastů a to platí téměř ze všech stran. Deset minut rozjímáte a pak dostanete facku - asi takto bych to přirovnal. Jedete na hory a tam v kempu nějaký blbec otevře dveře auta a 4 hodiny v kuse vám duní u stanu muzika na plné kule. Jdete do nádherné jeskyně a tam jsou ulámané krápníky. Jindy se kocháte za volantem na dovolené jak pěkný je ten hrad u silnice a najednou vjedete do kanálu, kde někdo ukradl víko. Zaměstnanec Vám po telefonu zavolá, že udělal pěkný obchod a prodal téměř vše zboží z auta a do půl hodiny opět telefon - naboural při couvání cizí auto. Voláte do pojišťovny - paráda vše opraví - oznamujete to zaměstnanci a on Vám řekne, že si nezkontroloval před jízdou zelenou kartu a ta je propadlá. A to bych mohl hodiny povídat.... Kontrast kam se podíváte. 

Tuto zemi nyní opouštíme a pocity máme opět smíšené. Budeme na to vzpomínat v dobrém páč špatné věci se zapomínají. Rozhodně se sem vrátíme na dovolenou - hory, jeskyně a příroda... Rumunsko dost vyspělo a báchorky o žebrotách, gangu u přejezdu, zlodějích jsou opravdu jen báchorkami. Za 4 roky se nám tu neztratilo nic a co nám zničili to bylo vesměs neúmyslné. Pokud máte rádi objevování hurá do Rumunska - nám už to stačilo, tedy po pracovní stránce. Ještě že existují satelity a mohli jsme se tu dívat na české stanice a české programy. Zde byl jediný problém a tím je časový posun, takže jsme tu museli čekat až do devíti místního času než se začal hlavní program v české televizi. No jo, je tu hodinový časový posun, takže kdyby někdo chtěl jet na obchodní schůzku do Rumunska, pak nesmí zapomenout přidat na hodinkách jednu hodinu. I to se nám stalo když jsme tu začínali :-) 

A co bude dál? No plány máme, jen je třeba doladit poslední kolečka nového příběhu a zase se v našem životě posuneme do další etapy... Bude lepší?

Sem tam sem někdo zajde kouknout na bíglíky, jiný za informacemi ohledně Rumunska. Dnes jsme se rozhodli přidat sem pár postřehu zpoza volantu. Jak se tu řídí, jak se tu jezdí, koho tu za volantem potkáte, na co se přichystat... 

Zde se dočtete více...